Hlíva ústřičná a další druhy hlívy

Hlíva ústřičná

Hlíva ústřičná pochází z Číny, její český název vychází z klobouku hlívy, který připomíná ústřice. Hlíva roste v trsech, klobouky v dospělosti dosahují velikosti od 4 do 25 cm, jeden trs může vážit i několik kilogramů. Má proměnlivé zbarvení od bělavé, šedomodré až k šedohnědé a hnědé. Záleží na podmínkách růstu, vzdušné vlhkosti a stáří. Roste od léta do zimy, při mírné zimě i na jaře, na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména na ořešácích, břízách, topolech, jeřabinách. Jedlé jsou jen mladé plodnice, protože staré mají tuhou dužinu.

Druhy hlívy

Hlíva plicní

Hlíva plicní je považována za sestru hlívy ústřičné. Roste ve stejnou dobu a na stejných místech jako hlíva ústřičná. Klobouk je 5 – 12 cm široký, sklenutý, často vějířovitý, na povrchu k okraji rýhovaný a někdy roztrhaný, v mládí bělavý, ve stáří dosti tmavě hnědý. Více klobouků může vyrůstat jako květ z jednoho třeně. Lupeny jsou velmi vysoké. Dužnina je bílá. Roste od května do listopadu a má všestranné využití stejně jako hlíva ústřičná.

Hlíva miskovitá

Klobouk má hlíva miskovitá široký 40 - 100 (160) mm, v mládí je klenutý s podvinutým okrajem, v dospělosti bývá plochý, ve středu vtlačený až nálevkovitý, bělavý, plavožlutý nebo hnědý, hladký a holý. Noha je dlouhá a široká, centrální nebo excentrická, bílá.Výtrusný prach je bílý s fialovým odstínem. Hlíva miskovitá obyčejně roste v trsech od jara do podzimu na kmenech listnatých stromů, najčastěji na dubech nebo bucích. Je rozšírená v celém mírném pásmu severní polokouli. Hodí se zejména do polévek a na nakladaní do octa.

Hlíva čepičkatá

Hlíva čepičkatá nebo také hlíva závojová, je vzácná jedládřevokazná houba z čeledi hlívovitých rostoucí na mrtvém dřevě osik. Klobouk hlívy čepičkaté je vyklenutý a přirostlý bokem ke kmeni a má 3 - 9 cm v průměru. Povrch je hladký, ve stáří na okraji zůstávají zbytky plachetky. Barvy je béžové nebo světle hnědošedé. Roste velmi vzácně v červenci až říjnu na mrtvých ležících či stojících osikách. Byla nalezena pouze v Evropě. Je to jedlá houba, ale pro svůj velmi vzácný výskyt se nesbírá.

Hlíva dubová

Tento druh hlívy roste spíše na jabloni než na dubu. Klobouk o průměru 4 - 15 centimetrů má šupinatý povrch a bělavou až našedlou barvu . Hlíva dubová roste od srpna do listopadu na kmenech a pařezech. Vyskytuje se často i na smrcích. Houba je jedlá, ale tuhá.

Hlíva máčková

Je přezdívaná také jako hlíva královská, dá se vypěstovat doma na slámovém substrátu. V přírodě se vyskytuje vzácně. Klobouk hlívy máčkové je plošší, polokulovitý. Poznáme ho i podle tenkého, podvinutého okraje. Barva se mění od hnědavé, bělavé až našedlé. Mladší plodnice jsou na dotyk plstnaté, v suchém prostředí jim klobouky praskají. U nás je výskyt této houby vzácný, roste od jara do podzimu na kořenech bolševníku a máčce polní.

Pěstování hlívy ústřičné

Hlívu ústřičnou můžeme pěstovat dvěma způsoby:

• Pěstování v pytlích na slámě

Jde o velice jednoduchý způsob pěstování, se kterým si poradí i začátečníci. V pytlích si můžeme pěstovat hlívu po celý rok.

Připravíme si slámu, kterou musíme předem sterilovat, abychom se zbavili bakterií, plísní a jiných hub. Sláma by měla být sterilovaná při 100°C ve vroucí vodě, přibližně hodinu nebo přelita vroucí vodou. Necháme ji vychladnout a poté proces zopakujeme. V obou případech poté necháme vychladnout slámu pod 30°C, kdy ji máme připravenou na očkování hlívou.

Vlastní očkování slámy substrátem probíhá tak, že do velkého pytle střídavě prokládáme slámu s rozdrobeným očkovacím substrátem. Jedno balení očkovacího substrátu vystačí na 15 – 20 kg navlhčené slámy, což představuje igelitový pytel o velikosti cca 50 × 100 cm. Po naplnění pytle ho uzavřeme, nejlépe zavážeme. Žiletkou nebo nožem vyřežme do pytle 3 – 5 cm velké zářezy (asi 10 zářezů na 1 pytel). Pokud budeme pěstovat hlívu v prostředí s nízkou vzdušnou vlhkostí, uděláme méně zářezů. Po naočkování pytel umístíme do polostínu, aby na něj nesvítilo přímé slunce. Ideální teplota při pěstování hlívy je v rozsahu 15 – 25 °C. Čím vyšší teplota, tím rychleji hlíva roste a tím rychleji se vyčerpají živiny ze slámy. Pokud bude hlíva plodit víc, než jste schopní aktuálně zkonzumovat, přeneseme ji na chladnější místo. Pokud potřebujeme víc hlívy, dáme ji na teplejší místo.

Hlíva plodí asi 3 – 4 měsíce, potom se živiny z pytle vyčerpají a je potřeba založit novou kulturu. Z jednoho balení se dá vypěstovat 2 – 4 kg hub. 

• Pěstování na dřevě

Hlíva ústřičná roste na dřevě listnatých stromů, můžete ji pěstovat i na špalcích dřeva dlouhých 30 – 80 cm. Vhodné jsou špalky všech druhů listnatých dřevin, nejsou vhodné špalky jehličnanů. Dřevo by nemělo být staré víc než půl roku. Existuje několik způsobů jak naočkovat špalek. Podstatou je aby se osivo dostalo do kontaktu se dřevem a vlákna hlívy mohla začít prorůstat do dřeva. Do špalků můžeme navrtat dírky nebo udělat pilkou zářezy, do kterých potom natlačíme očkovací substrát. Potom špalky dáme do pytle a necháme 2 – 3 měsíce prorůstat vlákny. Podhoubím prorostlé špalky potom zapustíme z 1/3 do půdy v zastíněné části záhrady. V případě sucha je stříkáme vodou. Špalky plodí 2 – 5 let.

Účinky na lidské zdraví

Hlíva ústřičná obsahuje několik vitamínů – B, D, C, K, stopové prvky jako železo, draslík, fosfor, zinek, selen, bor, jód. Obsahuje mevinolin, množství důležitých proteinů, enzymy, steroly, aminokyseliny a mastné kyseliny, bohatou škálu nejrůznějších cukrů od alditů, monosacharidů až po polysacharidy rozpustné i nerozpustné. Ve vodě nerozpustné polysacharidy reprezentuje chitin a chitosan, které mají mnoho účinků – snižují hladinu kyseliny močové v krvi.

Konzumace hlívy díky obsahu polysacharidickému beta 1,3 d-glukanu příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje odolnost proti infekcím, zvyšuje i tvorbu červených krvinek mimo kostní dřeň. Má i účinky proti zánětlivým onemocněním, virovým, bakteriálním a plísňovým chorobám, proti hemeroidům, ekzémům, při léčení popálenin. Je také doporučována při akné, svědění kůže nebo ekzému. Významně pomáhá jako doplněk léčby při výskytu bradavic. Svými účinky je prospěšná pro kardiaky, protože pomáhá ovlivňovat krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. Alergikům a také astmatikům a diabetikům pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi.

K nežádoucím účinkům mohou patřit střevní potíže, které může způsobit malé obsažené množství látky arabitolu a může dojít k průjmu.