Darování vajíček

Právě díky darování vajíčekse narodí až patnáct procent dětí ze zkumavky.Darování vajíček totiž patří mezi velice úspěšné metody umělého oplodnění. Úspěšnost otěhotnění na jeden léčebný cyklus je až sedmdesát procent.

Pro koho je příjem darovaných vajíček vhodný

Darovaná vajíčka jsou určena pro ženy, které nemohou tvořit vajíčka vlastní. Jedná se především o ženy po chemoterapii a lékařském zákroku na vaječnících, ale také o ženy starší, které jsou po menopauze. Využívají je také ženy s Turnerovým syndromem, tedy genetickou poruchou, při níž narozenému miminku ženského pohlaví chybí druhý chromozom X.

Výběr dárkyně vajíček

Dárkyní vajíček se však nemůže stát každá zdravá žena. Z dárcovství vajíček jsou vyloučeny ženy, které trpí vážnou psychickou poruchou nebo pravidelně užívají alkohol či drogy. Dárkyně musí dále splňovat tyto podmínky: musí být ve věku mezi osmnácti až třiatřiceti lety, má všeobecně dobrý zdravotní stav, její Body Mass Index (BMI, index tělesné hmotnosti) má hodnotu maximálně 29 a v její rodině se nevyskytuje nikdo s genetickým či psychiatrickým onemocněním.

Z důvodu vyloučení geneticky přenosné choroby musí každá potencionální dárkyně vajíček prodělat genetické vyšetření na základě odběru krve. Dále musí absolvovat kompletní lékařskou prohlídku, hormonální vyšetření a nechat si vyšetřit krev na pohlavně přenosná onemocnění.

Darování vajíček nebrání ani užívání hormonální antikoncepce v podobě tablet, náplastí, ani kroužků. Dárcovství nevylučuje ani zavedené nitroděložní tělísko.

Výhody darování vajíček

Kromě skvělého pocitu z dobrého skutku má darování vajíček ještě další výhody. Dárkyně získají informace o své plodnosti a dozví se výsledky svého genetického vyšetření i testů na pohlavně přenosná onemocnění.

Spolupráce v programu darování vajíček a čas strávený na klinice je navíc dárkyním plně kompenzován finančním ohodnocením. To se může vyšplhat až na patnáct tisíc korun. Tuto kompenzaci povolila odborná společnost a dárkyním se vyplácí většinou hned v den odběru vajíček.

Dárcovství vajíček je anonymní a tuto anonymitu není možné porušit. Dárkyně dostanou pouze číselný kód, nic více se potencionální rodiče nedozví. V některých centrech se však snaží rodičům vyjít vstříc a hledat dárkyně s podobnou barvou očí, vlasů, výškou a podobně. Také krevní skupina dítěte a rodičů by se měla shodovat.

Jak probíhá darování vajíček?

Před darováním vajíček je nejdříve nutné vše zkonzultovat s lékařem a koordinátorkou. Následuje odběr krve, který je určen k hormonálnímu a genetickému vyšetření a zjištění případných pohlavně přenosných chorob. Až na základě výsledků může být žena zařazena na seznam dárkyň vajíček. Poté jí je naplánován stimulační cyklus – pro darování vajíček je totiž nezbytné mírně stimulovat vaječník.

Stimulační léky si dárkyně prostřednictvím injekčního pera podobného tomu, které používají dennodenně diabetici k aplikaci inzulinu, sama podává po dobu asi deseti dnů. Během této doby se provádí rovněž ultrazvukové vyšetření kontrolující reakci vaječníků na stimulaci, na jehož základě se určí přesný den i čas, který bude k odběru vajíček nejvhodnější.

Samotný odběr vajíček se poté provádí v krátké celkové anestezii přes pochvu velmi tenkou jehlou a trvá přibližně deset až patnáct minut. Dvě hodiny po odběru už dárkyně může kliniku opustit – vše ale závisí na doporučení lékaře. Vajíčka je možné darovat i vícekrát.

Dárkyně se nemusí bát, že ve chvíli, až bude sama chtít otěhotnět, jí darovaná vajíčka budou chybět. Při zákroku se totiž odebírají vajíčka, která by podlehla samovolnému zániku. Takových ženské tělo každý měsíc uvolňuje dvacet až třicet.

Rizika darování vajíček

Darování vajíček s sebou přináší také různá rizika, která jsou ale poměrně nízká. Jedná se například o zarudnutí či bolest v místě vpichu stimulačních prostředků, ale také o možnost zanesení infekce při odběru vajíček. Krátce po odběru může dárkyně rovněž krvácet. Mezi závažnější komplikace patří takzvaný hyperstimulační syndrom. Ten závisí na nadměrné a neočekávané reakci vaječníků. Riziko hyperstimulačního syndromu se proto snižuje prostřednictvím používaných stimulačních protokolů.

Krátce po odběru vajíček se může objevit také tlak a mírné bolesti v podbřišku, napětí v prsou, slabé špinění a občasné změny nálad. Z tohoto důvodu se dárkyním v den odběru doporučuje nastolit klidový režim, ale už následující den je možné se znovu vrátit do každodenního života. Krátce po odběru se nedoporučuje akorát cestování do zahraničí.

Příjem darovaných vajíček

Co se týče příjemkyně darovaných vajíček, také ona musí splňovat některá kritéria. Předevšímmusí být zdravá a mít dělohu, která reaguje na hormonální podněty. Měla by být ve věku mezi osmnácti až osmačtyřiceti lety, ale horní věková hranice bývá často neomezená.

Léčebný cyklus, při němž se využívají darovaná vajíčka, záleží na tom, zda u příjemkyně byl, nebo nebyl zachován menstruační cyklus. V případě, že menstruační cyklus má, pak je před zahájením cyklu aplikována injekce, díky níž dochází k neutralizaci vlastního hormonálního stavu pacientky.

Tři týdny poté začne užívat estrogeny. Dvanáct až šestnáct dnů na to se prostřednictvím ultrazvuku kontroluje výška děložní sliznice. Je-li nález pozitivní, pak je příjemkyně připravena na zákrok. Pokud pacientka menstruační cyklus zachovaný nemá, pak je vyvolán pomocí hormonálních léků. Následně je zahájena příprava estrogeny.

Jakmile dárkyni dozrají ve vaječnících vajíčka, jsou odebrána a oplodněna spermiemi manžela příjemkyně. V den odběru začne příjemkyně užívat gestageny, což jsou těhotenské hormony. Ty děložní sliznici upraví tak, aby se v ní mohlo uhnízdit embryo. Po třech až šesti dnech se provádí transfer jednoho či dvou embryí do dělohy příjemkyně.

Rizika umělého oplodnění

Také příjemkyním této formy umělého oplodnění hrozí určitá nebezpečí. Konkrétně se jedná o mimoděložní těhotenství a riziko vícečetného těhotenství. Existuje také riziko přenosu pohlavních chorob. To však je minimální – dárkyně jsou testované a navíc by se při implantaci přenesla jen nepatrná dávka, a ta by k infekci vést neměla.