Svrab

Vyskytuje se po celém světě a postihuje všechny vrstvy. Nemoc postihuje dospívající, kojence a děti, také dospělé v různých typech ústavní léčby (domovech důchodců, nemocnicích, sociálních ústavech), jedince s oslabenou imunitou a sexuální partnery nakažených.

Zákožka svrabová

Zákožka svrabová je mikroskopický roztoč. Samička denně klade 2 - 3 vajíčka ve slepých koncích chodeb, dožívá se až 5 týdnů, během této doby dokáže naklást 40 - 50 vajíček. Po dvou až třech týdnech se z larev vyvinou dospělí jedinci. Během několika měsíců se v příznivých podmínkách na lidském těle může vyvinout z jedné zákožky až několik set jedinců. Mimo lidské tělo vydrží ve vlhkém prostředí přežít dva dny. Sucho a sluneční svit zákožku ničí, stejně jako teploty pod bodem mrazu. 

Příznaky svrabu

Inkubační doba onemocnění je 14 až 21 dnů. Svrab se vyznačuje svěděním a vznikem vyrážky na kůži. Svědění je nejúpornější v noci, kdy je aktivita nejintenzivnější. Postižený se často brání intenzivním škrábáním těchto míst, kde pak následkem této činnosti dochází k tvorbě strupů a boláků. Místo, kde tento parazit pronikl do těla, lze pozorovat jako drobné, šedavě zbarvené, šupinaté zduření. Objevuje se obvykle mezi prsty, ale také na zápěstí, genitáliích nebo v podpaždí. Posléze se na končetinách nebo i trupu objevují načervenalé pupínky.

Zvláštní forma svrabu je charakterizovaná velkými krustami a strupy na obličeji a rukou, které však nesvrbí, avšak mohou obsahovat až milion zákožek, nejčastěji se vyskytuje u lidí s oslabenou imunitou, starých, nemocných a zanedbaných jedinců.

Léčba

Léčbu řídí kožní lékař, který doporučí masti a krémy s obsahem síry, která zákožky ničí. Mast se nanáší na celé tělo, kromě obličeje. Někdy je potřebná i léčba na lůžku kožního oddělení.

Ložní prádlo, ručníky a oblečení se musí vyprat na vyšší teploty nebo vyvařit. Postele se musí vyluxovat, protože matrace nejdou vyprat, je nutné je postříkat vhodným prostředkem. Šíření nemoci napomáhá také nedostatečná hygiena. Nutná je současná léčba všech členů domácnosti a sexuálních partnerů. Během léčby by se nemocný měl zdržet pohlavního styku. Onemocnění je infekční, a proto podléhá povinnému hlášení.

Prevencí je dodržování hygienických zásad, zejména mytí rukou, vyhnout se používání cizích lůžkovin a hygienických potřeb, pravidelné praní a žehlení ložního prádla. Opatrnost při výběru sexuálních partnerů by měla být samozřejmostí.

Svrab čistotných osob

Svrab se může vyskytnout i u osob s dostatečnou hygienou. Diagnóza je velmi obtížná, protože kožní příznaky jsou málo zřetelné, necharakteristické, nebo úplně chybí.

Svrab norský

Svrab norský je vzácná a závažná forma svrabu, která vyvolává lokální nebo regionální epidemie, obvykle nemocniční. Postiženi bývají oslabení pacienti s poruchou imunity (včetně HIV infekcí). Je vysoce nakažlivý, protože v olupující se kůži jsou tisíce až miliony roztočů.

Svrab přenosný ze zvířat

Kočky a psi mohou být také postiženy svrabem. Roztoč může být kontaktem přenesen na člověka, ale není schopen se na lidském těle množit. Začátek symptomů bývá obvykle náhlý a objevuje se asi 10 dní po přenosu roztoče. Vyrážky jsou obvykle mírnější a ztrácejí se samovolně za 4 - 6 týdnů. Z člověka na člověka se nepřenáší.

Výskyt svrabu

Svrab podléhá přísným epidemiologickým pravidlům a dermatologové mají ze zákona povinnost všechny případy nahlásit na hygienickou stanici. Pokud to neudělají, hrozí jim pokuta až 100 000 korun. Svrab je nejčastější parazitální nemocí v Česku a rizikovou skupinou jsou nemocní staří lidé nad 75 let a děti ve věku do 15 let.