Tropická sprue

Mezi nejčastější příčiny cestovatelského průjmu patří infekce, stres, změna ekologických poměrů a v neposlední řadě také nezvyklá strava. Existují dva druhy cestovatelského průjmu. Prvním z nich je akutní typ, který obvykle trvá dva až tři dny, maximálně čtyři týdny. Vzniká vlivem enterotoxinů nebo rozvinutím invazní infekce. Druhým typem je chronický průjem. Jeho délka obvykle dosahuje více než čtrnácti dní a má dvě různé formy, první z nich je perzistující cestovní průjem trvající déle než tři až čtyři týdny způsobený infekcí. Původce je možné odhalit prostřednictvím kultivace stolice a díky tomu pak lze nasadit vhodnou terapii. Druhou variantou je tropická sprue.

Tropická sprue se nejčastěji objevuje v oblasti Karibiku

Tropická sprue projevující se poruchou vstřebávání látek nejčastěji trápí cestovatele, kteří se na daném území vyskytují jeden až tři měsíce. Rizikovými oblastmi jsou především asijské státy, severní část Jižní Ameriky, střední Amerika a centrální a jižní Afrika. Tropická sprue postihuje nejen přistěhovalce, ale také domorodé obyvatele těchto zemí.

Příčina vzniku této choroby není dosud přesně známá. Pravděpodobně však tropická sprue vzniká kvůli přítomnosti vysokého počtu určitých typů bakterií ve střevech. Velký vliv má patrně také špatná výživa, konkrétně nedostatek vitaminu B12 a kyseliny listové a naopak nadměrné množství toxických látek, které vznikají při nevhodném způsobu uchovávání potravin. Svůj podíl má i abnormální mikrobiální flóra.

Příznaky tropické sprue

Svými příznaky se tropická sprue podobá celiakální sprue – nesnášenlivosti lepku. Příčiny celiakie jsou však odlišné, jedná se o autoimunitní zánět sliznice tenkého střeva. Mezi symptomy tropické sprue tak patří především průjem a horečka. S postupem času se choroba dostává do chronického stádia, kdy opět dochází k průjmům (popřípadě se objevuje objemná a páchnoucí stolice mastného vzhledu), ztrátám hmotnosti a únavě. Dále pacienty trápí plynatost, nadýmání, křeče v břiše a pocit špatného trávení. Typickým příznakem je bolest jazyka. Projevuje se také fakt, že v těle není dostatek živin. Konkrétně organismu chybí cukr, bílkovina albumin, vitaminy A, B12, D a K a kyselina listová. Vitamin B12 je nezbytný pro krvetvorbu, díky vitaminu K může v játrech docházet k tvorbě proteinů pro srážení krve. Jejich nedostatkem vzniká u postiženého chudokrevnost. Tím, že pacienti, jimž byla diagnostikována tropická sprue, chybí vitamin D řídící metabolismus vápníku, může docházet k tomu, že organismus začne odbourávat vápník z kostí. Tím vzniká osteoporóza či osteomalacie projevující se především bolestmi kostí a křečemi.

Vzhledem k tomu, že tropická sprue má příznaky, které jsou podobné celé řadě jiných nemocí, může být někdy obtížné tuto chorobu odhalit. Poruchami vstřebávání živin totiž trpí také lidé s mimořádně krátkým či poškozeným střevem, podobné zdravotní problémy mohou vznikat rovněž kvůli infekci, parazitům, jakou jsou tasemnice, roupy či škrkavky, nebo vlivem zánětlivých střevních onemocnění, AIDS, cystické fibrózy a dalších zažívacích chorob. Správnou diagnózu lékař určuje na základě endoskopického vyšetření sliznice tenkého střeva a provedením biopsie, čímž je možné odhalit případný zánět.

Léčba pomocí širokospektrých antibiotik

Léčba tropické sprue se provádí nasazením širokospektrých antibiotik a doplněním chybějících látek, jako jsou vitaminy, kyselina listová či železo. To trvá tři až šest měsíců. Nutná je pro cestovatele rovněž změna klimatu.

Prevence: pozor na nebezpečné potraviny!

Jediným způsobem, jak snížit vznik a rozvoj infekce, je prevence. Nejúčinnější prevencí je pochopitelně necestovat do oblastí, kde je tropická sprue rozšířená. Cestovatel by také měl dodržovat určitá základní pravidla, která by ho mohla před onemocněním ochránit. Především by měl brát ohledy na svůj věk a aktuální zdravotní stav a podle toho vybrat cílovou destinaci.

Zapomínat by neměl ani na důkladnou osobní hygienu, ovoce a zeleninu by měl omývat výhradně v balené vodě a všechny konzumované nápoje by navíc měly být v originálních obalech. Naprosto nutné je vyhnout se neznámým povrchovým vodám, nedoporučuje se v nich ani omývat končetiny. Koupat by se cestovatelé neměli ani v té části moře, která se nachází v blízkosti vyústění kanalizace. Také není vhodné chodit po pláži naboso a ležet na holém písku. Nebezpečný je rovněž jakýkoliv kontakt s neznámými a volně se pohybujícími zvířaty. Brát ohledy je potřeba i na případná rizika způsobená nevhodnými potravinami. Mezi nebezpečná jídla patří veškerý sortiment, který je možné zakoupit u pouličních prodavačů, dále horké omáčky, polotovary z mořských ryb, nářezy ze studeného masa, zákusky, saláty, tepelně nezpracovaná zelenina, sýr, mléko a voda z kohoutku (včetně kostek ledu).

Mnohem bezpečnější je konzumovat jídlo, které je podávané s vnitřní teplotou alespoň šedesát stupňů Celsia, z nápojů pak například horký čaj a kávu, vodu sycenou oxidem uhličitým nebo stáčenou do lahví a čerstvě vymačkaný ovocný džus. Velmi nízké riziko se ukrývá také v chlebu, másle a vlastnoručně oloupaném ovoci.